TGV
- Jednotky TGV se skládají ze dvou hnacích (čelních) a několika hnaných (vložených vozů). Hnací nápravy jsou vždy všechny nápravy hnacího vozu a někdy též sousedního podvozku hnaného vozu. Vložené vozy spočívají na společných podvozcích se sousedními vozy (s výjimkou spřažení s čelními vozy). Předností tohoto netypického řešení je snížení počtu náprav, zvýšení prostornosti uvnitř vozů, snazší průchodnost a lepší aerodynamiku vlaku. První prototyp TGV 001 byl poháněn plynovou turbínou. Zvýšení cen ropy během ropné krize v roce 1973 však rozhodlo ve prospěch elektrické trakce.
- Ve Francii realizuje SNCF (Société nationale des chemins de fer francais - Národní společnost francouzských železnic) výstavbu sítě LGV. První úsek tratě Paříž - Lyon v délce 301 km byl uveden do provozu v roce 1981 a druhý v délce 116 km v roce 1983. Trať Paříž - Lyon je označována jako LGV PSE. Další trať LGV A vede z Paříže do Le Mans a do Tours. Na prvním úseku z Paříže do Le Mans o délce 283 km byl zahájen provoz v roce 1989. LGV PSE je navržena pro rychlost 270 km/h a LGV A pro rychlost 300 km/h. 23. května roku 1993 byla uvedena do provozu trať LGV N směřující z Paříže do Lille v délce 197 km. Tato trať se poblíž Lille dělí na dvě větve. Východním směrem dosahuje po 12 km belgických hranic a pokračuje dále do Bruselu. Druhá větev vede 120 km na západ k Eurotunelu pod kanálem La Manche a dále do Londýna.
- TGV vedoucí paprskovitě z Paříže jsou určeny pro osobní přepravu. Na důležitých směrech přechází vlaky TGV na stávající síť SNCF a tak umožňují rychlé spojení do řady měst (Marseille, Dijon, Genéve, Bern). LGV jsou elektrizovány jinou proudovou soustavou než zbytek sítě SNCF. Z tohoto důvodu jsou v těchto relacích používány dvousystémové elektrické jednotky. Nejrychlejší vlak TGV, je zároveň i nejrychlejším vlakem světa, dosahuje na trati Paříž - Tours na vzdálenost 223 km průměrnou cestovní rychlost 212,5 km/h. Na nejzatíženější trati, LGV SE, je denně přepravováno průměrně 40 000 cestujících.
Doposud byly vyrobeny tyto typy:
- TGV 001 (prototyp)
- TGV Paris Sud-Est
- TGV Atlantique
- AVE S-100
- AVE S-101 Euromed
- TGV La Poste
- TGV Réseau
- Thalys PBA
- TGV Duplex
- TGV Eurostar
- Thalys PBKA
- KTX (TGV Korea)
- TGV POS
- AGV
Tratě kde jezdí TGV
Tratě, které využívají jednotky TGV se označují LGV (ligne à grande vitesse - vysokorychlostní trať) V současnosti jsou ve Francii a v přilehlém okolí v provozu následující tratě:
- LGV Sud-Est - Paříž - Lyon výstavba 1975 až 1983 (St. Florentin - Lyon 1981); délka 538 km; traťová rychlost 270 km/h
- LGV Atlantique - Paříž - Le Mans, Tours; výstavba 1985 až 1990; délka 282 km; traťová rychlost 300 km/h
- LGV Nord-Europe - Paříž - Lille - Calais; výstavba 1989 až 1993; délka 333 km; traťová rychlost 300 km/h
- LGV Rhône-Alpes - Montanay Junction - Valence; výstavba 1990 až 1994; délka 115 km; traťová rychlost 300 km/h
- LGV Méditerranée - Valence - Nîmes, Marseille; výstavba 1996 až 2001; délka 251 km; traťová rychlost 300 km/h
- LGV Belgium / HSL 1 - Lille - Brusel; výstavba 1993 až 1997; délka 84 km; traťová rychlost 300 km/h
- LGV Est (1. úsek) - Paříž - Baudrecourt; výstavba 2002 až 2007; délka 301 km; traťová rychlost 350 km/h (provoz pouze na 320 km/h)
- High-Speed 1 - Folkestone - Londýn ; výstavba 1994 až 2007; délka 109 km; traťová rychlost 300 km/h
V následujících letech se plánuje zprovoznění těchto tratí:
- LGV Est (2. úsek) - Baudrecourt - Strasbourg; výstavba 2002 až 2010; délka 106 km; traťová rychlost 350 km/h (provoz pouze na 320 km/h)
- LGV Perpignan-Figueras - Perpignan-Figueras (Španělsko); výstavba 2004 až 2011
- LGV Aquitaine - Tours - Bordeaux ; výstavba po roce 2006; délka 361 km
- LGV Rhin - Rhône - Lyon - Dijon - Mulhouse; bude otevřena v roce 2011
- HSL-Zuid / HSL 4 - Antverpy - Amsterdam; bude otevřena v polovině roku 2009
- Trať Haut-Bugey - rekonstrukce tratě mezi Bellegarde a Bourg-en-Bresse (trasa Paříž-Ženeva); bude otevřena v roce 2009
- Lyon Turin Ferroviaire - Lyon - Turín..Na rok 2015 je plánován začátek provozu na prodloužené trati LGV Est a navazující zrekonstruované trati do VídněVídně a Bratislavy.
Zdroj:cs.wikipedia