Maglev

  • Maglev – zkráceně z magnetické levitace – je nejmodernější, nejrychlejší a nejdražší druh kolejové dopravy.Vlak se pohybuje na polštáři magnetického pole, které je vytvářeno soustavou supravodivých magnetů, zabudovaných v trati i ve vlaku. Tento vlak má tedy, místo kol, speciální systém magnetů, včetně lineárních motorů a pohybuje se několik centimetrů nad kolejnicí. V Evropě se používá vzdálenost okolo pěti centimetrů, v Japonsku kvůli geologické aktivitě okolo 100 mm.Tratě pro Maglev jsou poměrně nákladné a musejí být z bezpečnostních důvodů stavěny na mostech, nebo v tunelech, což rozvoj této technologie také prodražuje.Rychlost vlaků není teoreticky téměř nijak omezená, rychlostní rekord (2005) dosahuje 583 km/h, který vytvořili Japonci. V praxi je rychlost limitovaná spotřebou energie a aerodynamickým odporem, tento problém se snaží vyřešit projekt Swissmetro tím, že navrhuje provozovat dráhu v tunelech zbavených vzduchu až ke hranici vakua. Takové řešení bylo navrženo i pro tzv. transatlantický tunel.
  • V Japonsku mnohem více než v jiných zemích byla vysoká rychlost dlouhý čas charakteristická výlučně pro leteckou dopravu, přičemž ostrovní a horský ráz země ještě posiloval její dominantní pozici. V 60. letech byla železnice velmi silně využívaná, protože doprava automobily byla oproti Evropě či USA jen málo zastoupena. Na železnici byly kladeny vysoké nároky a její výkony nebyly dostatečné. Limitovány byly rozchodem, nízkým stupněm elektrifikace, velkým podílem tratí s oblouky a stoupáním. Proto japonská vláda rozhodla o zdvojení tratě Tokio - Ósaka novostavbou, která by umožnila dosáhnout rychlosti 250 km/h. Bývalé JNR (Japanese national railways - japonské národní železnice) zahájily výstavbu prvního úseku ze sítě samostatných vysokorychlostních tratí označované Shinkansen (Nová hlavní trať) o rozchodu 1435 mm, která je oddělená od ostatní sítě JNR o rozchodu 1067 mm.
  • V roce 1964 byl zahájen provoz na trati v délce 515 km, která se nazývá Tokaido a spojuje Tokio s Ósakou. Ačkoliv byla jízdní rychlost zpočátku omezena na 210 km/h měla nová trať neslýchaný úspěch. Ročně se přepravilo asi 55 miliónů cestujících. Obsazenost soupravy se pohybovala průměrně mezi 70 - 80 %. Z tohoto důvodu byl v roce 1968 zdvojnásoben počet souprav. Velký úspěch vedl ke všeobecnému požadavku na stavbu takových tratí po celé zemi. Dnešní provozní rychlost na Tokaidu je 270 km/h.
  • Dnes jsou v provozu další tratě systému Shinkansen: Sanyo, které je prodloužením Tokaida na jihozápad, má délku 554 km a spojuje Osaku s Hakatou na ostrově Kjúšú - dnešní provozní rychlost 230 km/h; Joetsu vedoucí z Tokia na sever do Niigaty o délce 270 km, v současnosti je na ní provozní rychlost 275 km/h a trať Tohoku o délce 496 km spojující Tokio s Mariokou - dnešní provozní rychlost 240 km/h. Trať Tokaido z Tokia do Osaky probíhá pobřežní částí ostrova Honšú, kde žije přibližně polovina veškerého obyvatelstva Japonska a je zde soustředěno zhruba 70 % průmyslové výroby.
  • Celková délka tratí Shinkansen dnes činí 1835 km. Ve výstavbě je další úsek tratě Tohoku v délce 175 km z Marioky do Aomori, odkud bude dále prodloužena do Sappora. Průliv mezi ostrovy Honšú a Hokkaido překoná trať podmořským tunelem Seikan o délce 53,9 km (nejdelší železniční tunel na světě), který byl dokončen v roce 1988.
  • Pro rozšíření výhod vysokorychlostní dopravy do dalších oblastí Japonska budou některé stávající tratě o rozchodu 1067 mm upraveny na rozchod 1435 mm, což umožní prodloužení spojů Shinkansen i na vedlejší tratě.
  • Tratě Shinkansen jsou určeny pouze pro osobní dopravu. Průměrný denní přepravený počet cestujících činí 360 000 (maximálně 450 000 cestujících za den). Nejrychlejší vlak systému Shinkansen nazývaný Hikari (blesk) dosahuje z Osaki do Hakaty (vzdálenost 554 km) cestovní rychlosti 196,6 km/h.

 Transrapid

  • Transrapid je německý železniční systém technologie maglev. Ta je známa již od roku 1934, kdy ji vymyslel Hermann Kemper. Plánování systému Transrapid bylo zahájeno v roce 1969, v roce 1987 byla dokončena testovací trať u Lathenu v německém Emslandu (Dolní Sasko). V roce 1993 dosáhl na této trati Transrapid TR-07 rychlosti 450 km/h. V roce 2002 byla otevřena jediná komerční trať v Shanghai (Čína) mezi městem (stanice Longyang Road) a letištěm (stanice Pudong). Na této trati dosáhl Transrapid SMT v roce 2003 rychlosti 501 km/h. Nejvyšší rychlost v běžném provozu je zde 431 km/h. Transrapid společně vyrábí firmy Siemens a ThyssenKrupp.

 

Zdroj:cs.wikipedia.org