Nej......Tunely

  • Délka tunelů v síti ČD činí přibližně 0,4 % z celkové délky tratí normálního rozchodu.
  • Nejdelší tunel ČD je stavebně dvoukolejný s jednou provozovanou kolejí. Je to tunel Špičácký na trati Železná Ruda - Plzeň, mezi stanicí Špičák a zastávkou Hojsova Stráž - Brčálník, a jeho délka činí 1 747,25 m.
  • Nejkratším tunelem ČD je rovněž stavebně dvoukolejný a dvoukolejně provozovaný tunel u Kralup nad Vltavou, na trati Praha Masarykovo nádraží - Děčín hlavní nádraží. Je to první ze tří Nelahozeveských tunelů mezi žst. Kralupy nad Vltavou a Nelahozeves zastávka, a to tunel Nelahozeveský I, jehož délka činí pouhých 23,3 m.
  • Nejdelší jednokolejný tunel je Polubenský na trati Liberec - Harrachov, mezi zastávkou Kořenov a žst. Kořenov, s délkou 940 m.
  • Nejkratší jednokolejný tunel je tunel Žlutický na tr. Rakovník - Bečov nad Teplou, mezi žst. Žlutice a zastávkou Borek u Žlutic, s délkou 25 m.
  • Nejmladší je jednokolejný tunel Blanenský č. 8/2, dl. 556,71 m, mezi žst. Adamov a žst. Blansko na trati Brno hl. n. - Česká Třebová, uvedený do provozu v r. 1992.
  • Nejobtížnější byla jednoznačně stavba tunelu Třebovického, která byla prováděna v extrémně nepříznivých geologických podmínkách (zvodnělé bobtnavé jíly, tekuté písky) a před cca 150ti lety to byla jedna z nejobtížnějších staveb v Evropě. Je to původně tunel stavebně dvoukolejný, do něhož je vestavěno ostění jednokolejného tunelu. Po 21 letech provozu byl tunel z důvodu závažných poruch v r. 1866 po vybudování povrchové objízdné trasy na 66 let vyloučen z provozu. V r. 1932 při zdvoukolejňování trati Přerov - Olomouc - Česká Třebová byl přestavěn na jednokolejný a jedna traťová kolej v úseku žst. Třebovice - žst. Rudoltice je vedena tímto tunelem.
  • Nejvyšší nadloží má tunel Špičácký, vyražený na Šumavě pod horou Špičák.
  • Nejmenší nadloží, cca 2 m má tunel Dejvický v Praze ve Stromovce, na tr. Praha Bubny - Chomutov os. n.

Nejdelší tunely v ČR

Mezi nejsmělejší záměry do budoucna patří téměř 25kilometrový tunel na vysokorychlostní trati Praha – Beroun.

Vysokorychlostní železniční trať Praha - Beroun je plánována jako součást mezinárodního železničního tahu E40, jehož průchod Českou republikou se označuje jako III. tranzitní železniční koridor. Z celkové délky asi 28 km by mělo vést 24,7 kilometrůdlouhým tunelem, který investor nazývá tunel Barrandov. Je navrhována pro maximální rychlost 300 km/h.Zahájení výstavby je planován na březen 2010 a zprovoznění by mělo být v roce 2018.


Místo   Délka m   Zahájení provozu   Trať  
Barrandovský 24 700 plán 2018 170 Praha - Plzeň
Ejpovice (Chlum) 4 200 plán 2013 170 Praha - Plzeň
Hosínský 2 616 plán 2016 220 Praha - České Budějovice
Chotýčanský 2 363 plán 2016 220 Praha - České Budějovice
Březenský 1 758 2007 124 Lužná u Rakovníka - Chomutov
Špičácký 1 747 1876 183 Plzeň - Železná Ruda
Vítkovský 2 1 364 2008 011 Nové spojení Praha hl.n. - Praha-Libeň
Vítkovský 1 1 316 2008 070+231 Nové spojení Praha hl.n. - Praha-Vysočany
Vinohradský 1 1 146 1871 171 Pražská spojovací dráha Praha hl.n - Praha-Smíchov
Vinohradský 2 1 126 1944 221 Praha hl.n. - Praha-Vršovice
Vinohradský 3 1 125 1989 221 Praha hl.n. - Praha-Vršovice
Krasíkovský 1 098 2004 270 Česká Třebová - Olomouc
Zahradnice 1030 plán 2012 220 Praha - České Budějovice
Polubenský 940 1902 036 Tanvald - Harrachov
Návojský 888 1928 283 Horní Lideč - Bylnice
Mezno 880 plán 2016 220 Praha - České Budějovice
Ještědský 815 1900 086 Česká Lípa - Liberec
Sychrovský 640 1859 030 Turnov - Liberec
Loučský 633 1953 250 Tišnov - Vlkov u Tišnova
Havlíčkobrodský 623 1952 250 Havlíčkův Brod - Žďár nad Sázavou
Jablunkovský 2 609 1917 320 Český Těšín - Čadca
Jablunkovský 1 606 1870 320 Český Těšín - Čadca

Železniční tunely ve správě ČD

České dráhy, prostřednictvím Divize dopravní cesty, spravují 149 (evidenčních) železničních tunelů. Z tohoto počtu bylo plných 103 tunelů postaveno v 19. století, ve století páry. Dva nejstarší tunely byly uvedeny do provozu již v roce 1845. Jedná se o tunel Třebovický a Tatenický, z nichž první zmíněný byl zároveň nejnáročnější tunelovou stavbou u nás, ale také jednou z nejproblémovějších staveb v Evropě vůbec. Po roce 1945 bylo do dnešního dne vybudováno 14 novostaveb tunelů. Přičemž v současné době lze k této hodnotě připočíst téměř dokončený tunel Vepřek (Mlčechvostský) na trati Kralupy nad Vltavou - Vraňany.
Celková délka všech železničních tunelů, které České dráhy spravují, je 36 490,59 m. Tunely byly budovány buď jako stavebně dvoukolejné (60 tunelů o celkové délce 18 290,65 m) nebo stavebně jednokolejné (89 tunelů o celkové délce 18 199,94 m). Stavebně dvoukolejné tunely jsou v současné době z plné poloviny provozovány jednokolejně.

Z hlediska členění tratí na kategorie jsou stávající železniční tunely zastoupeny v jednotlivých kategoriích tratí poměrně rovnoměrně. V kategorii tratí 3 se nachází 53 tunelů, v kategorii tratí 2 je to 51 tunelů a v kategorii tratí 1 máme v současné době 45 tunelů. Poslední číslo by se mělo v budoucnu, spolu s celkovým počtem tunelů, výrazně změnit.

Důležitou informací, především z hlediska možnosti zásahu v případě havárie v tunelu, je členění tunelů dle délek. Česká republika se v železničních tunelech neřadí mezi země s dlouhými tunely. Je to dáno charakterem naší krajiny a také jinými nároky na prostorové vedení tratí v době, kdy byla většina našich tunelů budována. Tunelů, které svou délkou nepřesahují 350 m máme v současné době 123. Pouze 4 stávající tunely přesahují délku 1000 m. Jedná se především o nejdelší stávající tunel Špičácký na trati Železná Ruda - Plzeň, jehož délka činí 1 747 m. Tento tunel je stavebně dvoukolejný, ale provozovaný pouze s jednou kolejí. Zbylé tři tunely s délkou nad jeden kilometr tvoří komplex Vinohradských tunelů v Praze.