Elektrické lokomotivy

• Elektrické lokomotivy na převážné většině tratích vytlačily lokomotivy dieselové a parní. Důvody byly především ekonomické a ekologické. V současné době se můžeme setkat s celou řadou různých typů elektrických lokomotiv, které se liší napájecí soustavou, typem motoru a regulací jeho pohonu, hmotností, výkonem, převodem, provozními podmínkami apod.
• Podle řadového označení každé lokomotivy je možné určit typ napájecí soustavy. Stejnosměrné lokomotivy mají označení začínající číslici 1, střídavé lokomotivy jsou identifikovány číslicí 2, vícesystémové lokomotivy poznáme podle číslice 3. Řadové označení elektrických vozů a hnacích vozů elektrických jednotek stejnosměrných začíná číslicí 4, střídavých 5 a vícesystémových 6.
• Mezi nejrozšířenější a nejznámější zástupce patří řada 210 přezdívané ŽEHLIČKY, řada 230 a 240 LAMINÁTKY, řada 242 PLECHÁČE, řada 350 GORILY, řada 362 RYCHLÁ ESA, řada 363 ESA apod. 
• Pro zrychlení dopravy bylo zahájeno projektování modernizace hlavních tranzitních koridorů, na kterých měly být aplikovány rychlosti na 160km/h.  Vznikla tak síť čtyř tzv. tranzitních železničních koridorů, vytyčených na tratích o délce 1442 km v návaznosti na panevropské dopravní koridory stanovené v první polovině 90. let. S modernizací těchto tratí se začalo v roce 1993 na I. koridoru v části mezi Prahou a Českou Třebovou pro zrychlení dopravy a spojením se Slovenskem, Rakouskem a Německem. Na vzniklých železičních koridorech nejezdí motorové lokomotivy ale jezdí na nich nejlepší elektrické lokomotivy, i s nově nejrychlejší lokomotivou 380.

Výstavba koridorů

• 1. Koridor: st. hr. Německo - Děčín - Praha - Česká Třebová - Brno - Břeclav - st. hr. Rakousko/st. hr. Slovensko
• 2. Koridor: st. hr. Rakousko - Břeclav - Přerov - Ostrava - Petrovice u Karviné - st. hr. Polsko s větví Přerov - Olomouc - Česká Třebová
• 3. Koridor: st. hr. Německo - Cheb - Plzeň - Praha
• 4. Koridor: Praha - Veselí nad Lužnicí - České Velenice (Horní Dvořiště) - st. hr. Rakousko

Foto:Atlaslokomotiv.cz