Parní lokomotivy

 

Lokomotiva 477.0
Tendrová lokomotiva 477.0 (známá také jako Papoušek) byla původně vyvíjena jako řada 476.1. První série 38 kusů byla dodána s tímto označením, přestože byla překročena hmotnost lokomotivy. Druhá série 22 kusů byla dodána již jako řada 477.0. Lokomotivy druhé série měly pro zlepšení jízdních vlastností a rozložení hmotnosti již z výroby zmenšený vodojem o 2 m³. Lokomotivy první série byly později přeznačeny a byly upravovány podle druhé série.Přezdívka vznikla v roce 1952 podle znělky ČS. filmového týdeníku, kde byl zachycen průjezd lokomotivy s titulkem „Režie: Papoušek“.Rok výroby 1951,max.rychlost 100km/h

Lokomotiva 498.0

Lokomotiva 498.0 zvaná Albatros byla úspěšnou rychlíkovou lokomotivou, používanou až do 70. let 20. století.Byla vyráběna Škodovými závody v letech 1945-1947. Bylo vyrobeno 40 kusů. Lokomotiva byla určena pro těžké rychlíky. Konstrukčně vycházela z předválečného typu 486.0. Trojčitý stroj umožňoval dobré vyvážení stroje a tím i klidný chod. Běžně dosahovaly při zkouškách rychlostí 140 km/h.Později na tuto řadu navázala neméně úspěšná modifikace této řady 498.1.Rok výroby 1945 - 1947,Max.rychlost 120km/h

Lokomotiva 498.1

Lokomotiva 498.1 - Albatros jednička byla pokračováním úspěšné řady Albatrosů 498.0. Pro potřeby vzrůstající dopravy vyrobily Škodovy závody v roce 1954 15 kusů těchto lokomotiv. Měly valivá ložiska na nápravách i ojnicích, kotel převzatý z řady Štokrů (556.0), nový typ ventilového regulátoru a řadu dalších zlepšení. Dá se říci, že tato lokomotiva představuje vrchol československé produkce parních lokomotiv.Lokomotiva 498.106 dosáhla 27. srpna 1964 na zkušebním okruhu u Velimi rychlosti 162 km/h, což je rychlostní rekord našich parních lokomotiv. Při relativně velkém zdvihu pístů vzhledem k průměru kol to znamenalo dosažení světově unikátní střední pístové rychlosti u parních lokomotiv.

Lokomotiva 475.1

Lokomotiva 475.1 byla univerzální parní lokomotiva ČSD vyráběná v letech 1947–1950 Škodovými závody v Plzni. Pro svůj elegantní vzhled dostala přezdívku Šlechtična.Lokomotiva byla určená pro vozbu osobních dálkových rychlíků,osobních vlaků a také pro dopravu rychlých nákladních vlaků.Lokomotivka Škoda v Plzni uplatnila při výrobě této řady nejmodernější technologie a konstrukční prvky používané v té době v zahraničí.V našem provozu se tak objevila lokomotiva s novými konstrukčními prvky,které se při konstrukci parních kotlů dosud nepoužívaly.Jedná se zejména o spalovací komoru a varník.U některých lokomotiv byly použity valivá ložiska.V provozu u ČSD bylo 147 lokomotiv.Jejich působnost je téměř na celém území Československa.Ke zrušení prvních dvou strojů došlo v roce 1963.S dodávkami nových motorových lokomotiv v sedmdesátých letech se počty řady 475.1 dále snižují avšak značná poruchovost nových motorových lokomotiv řady T 478 (753) vedla k určitému prodloužení služebního nasazení řady 475.1.Stroje 475.1 vydržely v provozu až do roku 1980. K lokomotivě se používaly tendry řady 932.3 a 935.0.Stroje sloužily v ČSD s některými změnami, jako bylo dosazení mechanických přikladačů nebo montování dyšny Kylchap, až do 80. let.Max.rychlost 100km/h.

Lokomotiva 556.0

Lokomotivy 556.0 byly vyráběny v letech 1951-1958 v počtu 510 kusů. Vyráběla je plzeňská Škodovka a šlo o lokomotivy, které byly určeny pro nejtěžší nákladní vlaky na hlavních tratích. Několik lokomotiv se dochovalo jako např: 556.0506, 556.036, 556.039, 556.0271, 556.0510.V podstatě jde o vylepšenou německou lokomotivu řady 555.0 (Němka), rozdíl je v pístech, šoupátkách, křižáku, kluzných klínech a servomotoru. Kotel je rozměrově stejný jako u řady 475.1. Lokomotiva je také vybavena šnekovým mechanickým přikladačem (díky kterému měla přezdívku Štokr ). Prvních 80 kusů mělo velké usměrňovače kouře, které byly od čísla 81 zjednodušeny. Poslední stroj dojezdil roku 1983.Max.rychlost

Lokomotiva 310.0

Lokomotivní řada 310.0 je typickou parní lokomotivou bývalých československých drah. Byla to řada malých trojspřežních tendrových lokomotiv, označená u Rakouských státních drah 97. V letech 1878-1913 bylo vyrobeno 255 lokomotiv řady 97 a k tomu neurčitý počet lokomotiv pro jiné místní dráhy (s jiným označením). Tuto řadu lokomotiv lze rozdělit do dvou skupin: Lokomotivy 97.01-97.98 (včetně) a ostatní stroje. Lišily se svými parametry ale větší rozdíl nebyl. Všechny lokomotivy se vyznačovaly baňatým komínem a vysokým parním dómem, umístěným hned za komínem.Z hlediska historie českého průmyslu je nejvýznamnější z této řady lokomotiva 97.182. Byla to první lokomotiva, kterou vyrobila v roce 1900 První česko-moravská továrna na stroje v Praze. Její osud není znám, po 1. světové válce zůstala někde na území Rakouska.

Lokomotiva 310.1

Lokomotivní řada 310.1 Jedna z těchto lokomotiv je např. na pomníku před nádražím v Prostějově. Je to ČSD 310.127, rok výroby 1889, výrobní číslo 4096, původní označení 950, poté označena na dráze KFNB jako 197.30, pro ČSD označena jako 310.127. V roce 1980 věnovaly Jihomoravské cukrovary Uherské Hradiště, závod Bedihošť lokomotivu železniční stanici Prostějov hlavní nádraží.

Součsný stav lokomotiv 310

V České a Slovenské republice je v roce 2006 evidováno 12 lokomotiv řady 310.0:

značení ČSD znační kkStB umístění stav
310.001 97.02 v DKV Olomouc na pomníku
310.006 97.20 v ŽM Jaroměř neprovozní
310.037 97.98 v ŽM Lužná u Rakovníka neprovozní
310.072 97.161 v Plzni LD provozuschopná
310.076 97.167 v Českých Budějovicích na pomníku
310.093 97.194 v Českých Budějovicích provozuschopná
310.097 97.198 v ŽM Bratislava na pomníku
310.0102 97.206 v Přerově na pomníku
310.0107 97.214 v ŽM Bratislava neprovozní
310.0118 97.227 v NTM Praha na pomníku
310.0123 97.234 v Bratislavě neprovozní
310.0134 č.1 „Litovel“ v Turnově provozuschopná

 Lokomotiva Big Boy  4000 (Velký chlapec) je považována za největší parní lokomotivu na světě. V mnoha parametrech nebyla překonána ani lokomotivami jiných trakcí.Byly vyráběny lokomotivkou ALCO v letech 1941 - 1944 pro americkou společnost Union Pacific. Bylo jich vyrobeno celkem 25 kusů ve dvou sériích. Jejich úkolem bylo tažení těžkých vlaků přes Skalisté hory. Byly schopny táhnout 4000 t těžký vlak rychlostí 35 km/h na 90 km dlouhém stoupání 12 promile, nebo 3000 t těžký vlak rychlostí 40 km/h. Lokomotiva Big Boy váží 548,2 t. Je 5 m vysoká a 40,4 m dlouhá. Dokáže jet rychlostí až 128 km/h. Jedna lokomotiva Big Boy měla takovou sílu, že když přestaly sloužit nahrazovaly se až pěti motorovými lokomotivami. Zajímavá je též konstrukce pojezdu u těchto strojů. Při jejich délce a hmotnosti bylo využito uspořádání pojezdu systém Mallet (jaký měla v Čechách známá U47.001 B'B). U této lokomotivy je uspořádaní (2'D)'D 2' což znamená, že čtyři nápravy tohoto kolosu byly pevně uloženy v rámu lokomotivy. Tyto stroje byly schopny projíždět oblouky velmi malých poloměrů, (300m) díky svému uspořádání pojezdu. Jejich pevný rozvor činil jen 6300mm. Dodnes se zachovalo 8 těchto lokomotiv, ale žádná z nich není v provozuschopném stavu.

Nový příspěvek
Union Pacific 4014
       

 Zdroj:cs.wikipedia.org